Přeskočit na obsah

Marcus Vipsanius Agrippa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marcus Vipsanius Agrippa
Narození63 př. n. l.
Istrie
Úmrtí12 př. n. l. (ve věku 50–51 let)
Kampánie
Místo pohřbeníAugustovo mauzoleum
Povoláníarchitekt, spisovatel, starořímský politik a starořímský voják
ChoťClaudia Marcella Major (28–21 př. n. l.)[1][2][3][4]
Julie starší (21–12 př. n. l.)[5][6][3][7][8]
Attica[3][9]
DětiVipsania Agrippina[10]
Vipsania Attica[11]
Vipsania Marcella Major[11]
Vipsania Marcella Minor[11]
Gaius Caesar[12]
Julia Minor[12]
… více na Wikidatech
RodičeLucius Vipsanius Major[13][14] a Ignota
RodJuliovsko-claudiovská dynastie a Vipsanii Agrippae
PříbuzníVipsania Polla[3][15] a Lucius Vipsanius Minor[3][16] (sourozenci)
Drusus mladší, Claudia/Claudius, Gaius Asinius Pollio, Servius Asinius Celer, Marcus Asinius Agrippa, Asinius Gallus, Asinius Lupus, Asinius Saloninus, Gnaeus Asinius a Asinia (vnoučata)
Funkcemoneyer (38 př. n. l.)
římský konzul (37 př. n. l.)
římský senátor
Římský guvernér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcus Vipsanius Agrippa (63 př. n. l.12 př. n. l.) byl starověký římský politik a vojevůdce.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Agrippa se narodil na sklonku římské republiky v nevýznamné jezdecké rodině jako syn Lucia Vipsania. Jako mladý muž se Agrippa seznámil při studiu rétoriky v Římě se zhruba stejně starým Gaiem Octaviem, pozdějším Octaviánem Augustem. V letech 4645 př. n. l. Agrippa sloužil pod Caesarem v boji proti Pompeiovi. Pak jej Caesar poslal s Octaviánem do Apollonie k makedonským legiím, kde měli využít čas před plánovanou válkou proti Parthům ke studiu.

Marcus Vipsanius Agrippa byl věrným Octaviánovým spojencem a druhým mužem Říma. Vedl Octaviánovy jednotky v bojích proti Caesarovým vrahům, a později proti vojskům jeho bývalého spojence a druhého z triumvirů, Marka Antonia, a dalším Octaviánovým nepřátelům. Nejslavnějšího vítězství dosáhl Agrippa 2. září 31 př. n. l., kdy v bitvě u Actia rozdrtil egyptsko-antoniovskou flotilu a rozhodl tak mocenský boj ve prospěch Octaviánův.

Roku 27 př. n. l. nechal Agrippa postavit v Římě chrám k poctě římských bohů, Pantheon.

Příbuzenstvo

[editovat | editovat zdroj]

Agrippa byl příbuzensky svázán se všemi císaři julsko-claudijské dynastie. Byl tchánem druhého císaře Tiberia, který se ve svém prvním manželství oženil s Vipsanií Agrippinou (dcera z Agrippova druhého manželství). Poslední – třetí ženou Agrippy byla jediná dcera Císaře Augusta – Julie starší, s níž měl 6 dětí. Byl dědečkem třetího císaře Caliguly (Caligula byl syn Agrippiny starší, dcery Agrippy a Julie). Čtvrtý císař Claudius si vzal Agrippinu mladší (dcera Agrippiny starší) a byl také pradědečkem pátého císaře Nerona (Nero byl syn Agrippiny mladší, nevlastní syn Claudia).

  1. Marcelli. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Agrippa. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. a b c d e Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  4. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  5. Julia the Elder. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
  6. Агриппа. In: Encyklopedický lexikon, svazek 1.
  7. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  8. Agrippa. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  9. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  10. Агриппина. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek I.
  11. a b c Ronald Syme: The Augustan Aristocracy. 1989.
  12. a b Julia the Elder. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
  13. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  14. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  15. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  16. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]